I pro mírné sympatizanty nerůstových myšlenek je tohle čtení přitažlivé nejen svou pestrostí. Na tvorbě pozoruhodné publikace se podílelo 12 autorek a autorů, kteří z různých úhlů pohledu a také
s různým důrazem srozumitelně vysvětlují i značně komplikované teoretické nerůstové myšlenky, aniž by čtenáře odradili svou vehemencí. Co však na sborníku shledávám jako nejhodnotnější je skutečnost, že jeho tvůrci a tvůrkyně dávají zřetelně najevo, že svůj názor nepovažují za jediný správný a jsou schopni/y upozornit i na mnohá úskalí nerůstových teorií včetně jejich obtížného prosazování do praxe.

Mezi tuctem těch, kteří se na publikaci podíleli, najdeme i jména známých environmentalistů, kteří stále důkladněji zkoumají nadějné souvislosti mezi možnostmi nerůstu a ochranou života na Zemi včetně odvrácení či zadržování hrozby klimatických změn. Jsou jimi např. Naďa Johanisová, Eva Fraňková (obě z Katedry environmentálních studií FSS MU), Anna Kárníková (ředitelka Hnutí DUHA), sociolog Arnošt Novák, výzkumník a tvůrce kampaní Re-setu (což je platforma pro sociálně-ekologickou transformaci) a také přední propagátor a popularizátor nerůstu Tadeáš Žďárský, jehož prvořadou a vysoce chvályhodnou snahou je začlenit nerůst do formálního i neformálního vzdělávání.

Čas: nerůst obsahuje stovky velice zajímavých myšlenek i nápadů k jejich uskutečnění.  Všechny příspěvky jsou zajímavé a inspirující. Jejich příznačné názvy od prvního okamžiku lákají k hlubšímu prostudování. Tak třeba: Pět důvodů, proč nás zelený růst nezachrání (Tadeáš Žďárský), Kolik je dost? K autonomní společnosti nerůstu (Arnošt Novák), Co je ekonomická demokracie a jak souvisí s ideály nerůstu? (Naďa Johanisová), Maximální příjem jako vstupní brána ke kultuře limitů. Máme odvahu ho prosazovat? (Tadeáš Žďárský), Práce ničí svět, ale nemusela by. Její současná podoba je neudržitelná (Martin Čech, Áron Tkadleček), Pohoda pro všechny? Low-tech, práce a péče v nerůstovém světě (Sabina Vojtěchová, Martin Černý), Nerůstový byznys? Proč a jak by se oxymóron měl proměnit v samozřejmost (Eva Fraňková), Jak změnit systém? Nečekejme na volby. Organizujme odbory
a družstva, komunity a hnutí (Josef Patočka), Králičí norou nerůstu: Proč se potřebujeme v nerůstovém hnutí bavit o kolapsu a revoluci (Anna Kárníková).

Neméně pozoruhodný je však i rozhovor Adama Čajky o destruktivní dynamice kapitalismu s člověkem, který se intenzívně věnoval investování na burze, a po letech si uvědomuje úskalí, ba nemorálnost této činnosti. Velmi zajímavá jsou jeho čtyři doporučení určená nerůstovému hnutí
(s. 129). Také výše zmiňovaný článek Josefa Patočky nelze než ocenit jako brilantní shrnutí mj. k tématům „co je potřeba udělat“ (s. 139–140) a „myslet jako ekosystém“ (s. 150–152).

Je velice vstřícné a užitečné, že celou knížku je možno získat nejen v tištěné podobě, ale že je volně dostupná také v elektronické formě.

Nerůstový kolektiv: čas: dorůst. Brno: NaZemi 2023.

Aktualita z piazzetty Janáčkova divadla v Brně

Dobrým počinem environmentální osvěty nejširší veřejnosti je právě zde instalovaná výstava Udržitelnost a civilizace podle scénáře renomovaného egyptologa prof. Miroslava Bárty. Nad jednadvaceti panely je možno porozmýšlet nad osudy naší planety v mnoha souvislostech i napříč časem. Graficky zdařile zpracované exponáty přibližují problémy s vodou, půdou, odpady, energií, dopravou, migrací, potravinami i řadu dalších témat.

Výstava se může stát také vítanou inspirací k ekovýchovnému programu pro 2. stupeň základních škol, ale i škol středních. Volně přístupná je všem zájemcům od 22. září do 10. října. I když zřejmě ne se vším uvedeným se radikálnější ekopedagog plně ztotožní a o nerůstu zde není ani slovo, přesto je výstava hodná doporučení.