Zahrada Lipové je již od svého počátku budovaná jako zahrada biotopová a výuková. Slouží pro výukové programy určené žákům, probíhá tu vysokoškolská výuka a zahrada je využívána také jako zázemí a zdroj přírodního materiálu pro kroužky a tábory pracoviště Lipová.
V roce 2011 získala ocenění Ukázková přírodní zahrada.
Zahrada je volně přístupná každou středu v sézóně (duben až říjen) od 14 do 17 hodin.
Každoročně se naše pracoviště a zahrada zapojuje také do Víkendu otevřených zahrad, během kterého je pro zájemce připraven doprovodný program.
Přírodní zahrada je zahrada, kterou člověk opečovává podle přírodních vzorů. Je životním prostorem nejen pro člověka, ale pro mnoho rostlin a zvířat.
Je v ní pečlivě střežená a ekologicky obhospodařovaná živá rozmanitost, kde například měsíček kvete vedle salátu, v hlohu si staví hnízdo ptáci a nad vodou se vznášejí vážky. Pro ně všechny je tu místo, aby mohli zahradu naplnit životem a proměnou.
Zvířata mají v zahradě velký význam, jsou přirozenou součásti přírodní rovnováhy, která může nastat jen s nimi. Chemické jedy tuto rovnováhu ničí a navíc jsou zbytečné. Samozřejmostí je také dostatek míst k usednutí, k duševnímu nicnedělání, kde se mohou vyřádit a vyhrát i děti. Zeleninové záhony, ovocné stromy a bobulové keře hýčkají chuťové buňky lidských obyvate bez ohledu na jejich věk.
Kritéria ukazují, jak jednoduché a zároveň důležité je dát v zahradě prostor přírodě.
Chemické jedy působí nepříznivě nejen na škůdce, ale i na užitečné organismy. Při výrobě těchto přípravků navíc dochází k ničení životního prostředí.
Výběr odolných odrůd, trvale udržitelná a šetrná péče o půdu, podpora zvířecích pomocníků, to vše je preventivní ochranou rostlin. Díky těmto opatřením je použití chemických přípravků na ochranu rostlin zbytečné.
Lehce rozpustná minerální hnojiva jsou rozpustná ve vodě a mohou se dostat do spodní vody, což přispívá ke znečištění naší pitné vody. Také při výrobě lehce rozpustných minerálních hnojiv se ničí životní prostředí.
Pokud dojde k výskytu nedostatku některé živiny, lze ji do půdy dodat prostřednictvím organických hnojiv. Kompostování, používání zákvasů, mulčování a zelené hnojení jsou základem pro zásobování rostlin živinami, stejně jako pro zachování a rozvíjení půdního zdraví nejen v přírodní zahradě.
Těžbou rašeliny se ničí přírodní rašeliniště, která jsou dnes již ve střední Evropě vzácností, a do ovzduší uniká velké množství CO2, zvyšující klimatickou změnu. Produkty obsahující rašelinu mají za sebou navíc velmi dlouhé dopravní cesty.
V přírodní zahradě se rašelina nepoužívá, a to ani k úpravě půdy, ani pro hrnkové rostliny. Při použití hotových zemin se musí dbát na to, aby nabízené směsi rašelinu neobsahovaly.
V naší zahradě dáváme přednost keřům s jedlými plody a bez trnů. Většina keřů jsou domácí druhy.
Plní několik funkcí:
· okrasná
· ochrana před hlukem
· ochrana před prachem
· protipohledová clona
· úkryt a potrava pro ptáky, hmyz a drobné živočichy
Volně rostoucí živé ploty nemusíme stříhat, odstraňujeme pouze suché nebo poškozené větve a části, které brání v průchodu. V naší zahradě máme například lísky, rakytník, kalinu, svídu. Okolí keřů mulčujeme, tím potlačíme růst plevelů a zabráníme vysychání půdy.
V některých koutech zahrady necháváme divočinu, ve které mohou nerušení žít drobní živočichové. Rostliny v divočině se udržují samovýsevem a zvyšují rozmanitost, pokrývají a chrání půdu.
Srdcem naší zahrady je ukázka typického vodního biotopu – jezírko. Jde o bezodtokou nádrž zásobovanou převážně vodou z horní terasy. V zimě nepromrzá až na dno, proto je celoročně domovem desítek druhů rostlin a živočichů.
V jarních měsících se do jezírka stahují ropuchy obecné a zanedlouho se mezi vodními rostlinami objeví řetízky vajíček, ze kterých se vylíhnou hejna černých pulců.
Je krásným dekorativním prvkem v zahradě, postaveným z kamene bez použití malty. Většina kamenů je na sebe jen volně položena, případně mírně nakloněna ke svahu. Spáry mezi kameny jsou vyplněny zeminou a osázeny suchomilnými rostlinami.
Daří se zde různým druhů rozchodníků, netřesků, levanduli a šalvěji. Slouží jako úkryt pro ještěrky a drobný hmyz. S pomocí suchých zídek tvarujeme svažitý terén.
Všechno, co ze zahrady vzejde (např. materiál ze stříhání živých plotů, posekaná tráva, vytrhané plevele), jí vracíme ve formě hodnotného organického hnojiva. Nosíme do něj i organické zbytky z kuchyně (např. slupky od brambor, sáčky z vyluhovaných čajů, skořápky vajíček). Kompost tak uzavírá koloběh živin a pomáhá při tvorbě zdravé a živé půdy.
Zelená střecha je nejen pěkným estetickým prvkem, ale také zadržuje vodu. Ta svým výpar příznivě ovlivňuje mikroklima především ve městech. Vybereme-li vhodné rostliny, nevyžaduje střecha žádnou údržbu. Zásadní je pevná konstrukce stavby a kvalitní izolace proti vodě. Na izolační vrstvu (např. jezírkovou fólii) poklademe geotextílii nebo staré koberce, které pak pokrýváme zeminou.
Ve 3–5 cm vrstvě se daří sukulentům, které dokáží udržet vodu v listech, a proto je není potřeba zalévat.
Obsahem je organický odpad ze zahrady i z kuchyně prosypávaný zeminou. Vše se rozkládá tak jako v kompostu. Tím se celý záhon zahřívá a přihnojuje. Další výhodou je dobrý přístup k záhonům a to, že se člověk neohýbá až k zemi při pletí a sázení. Neroste zde tolik plevele.
Dešťová voda je jen minimálně znečistěná, hodí se jak k zalévání, tak i k praní a mytí. Je velmi měkká a neobsahuje žádný chlór. Využíváme ji hlavně k zalévání rostlin ve skleníku a pokojových květin.
Trativodem využíváme přebytek vody, která slouží na umývání rukou nebo se nashromáždí po větším dešti. Jde o drobnou podzemní stavbu, pomocí které zavlažujeme trávník. Na místě pod štěrkem je vyhloubená jáma vyplněna pískem a štěrkem. Na ní je napojena hadice s dírami a takto se voda dostane do míst, která chceme zavlažovat.
Mrtvé dřevo je termín pro dřevo v různém stádiu rozkladu nebo pro umírající strom. I ten je však důležitou součástí ekosystémů. Poskytuje úkryt mnoha živočichům (hlavně bezobratlým), a proto je i zdrojem potravy pro ptáky, obojživelníky a další živočichy. Rozkládající se dřevo se také stává substrátem pro růst dalších rostlin.
Zde pěstujeme léčivé byliny nejen pro použití ve výukových programech, ale i pro přípravu osvěžujícího výluhu,, chutného bylinkového čaje i jako koření v naší kuchyni.
Jednoleté rostliny zde necháváme vysemenit (např. měsíček, sléz, lichořeřišnice, divizna), ale převažují trvalky (např. meduňka, šalvěj, levandule, tymián).