Fond mikroprojektů Region Bílé Karpaty podpořil mikroprojekt organizací Lipka a Ipea Jak se žilo v pravěku.
Hlavním cílem mikroprojektu Jak se žilo v pravěku bylo navázání přeshraničního vztahu, vytvoření týdenního workshopu s historickou a environmentální tematikou pro děti a mládež z Jihomoravského a Žilinského kraje a spolupráce dvou neziskových organizací, školského zařízení Lipka a Ipea. Projekt odstraňuje jazykové a kulturní bariéry mezi mládeží z obou stran hranice.
Dalším cílem projektu byla popularizace experimentální archeologie. Účastníci si vyzkoušeli různé pravěké postupy a zrealizovali konkrétní výstupy. Po konci workshopu si dokázali lépe představit pravěký život lidí žijících na našem území.
Program vedl účastníky tak, že byli skrze konkrétní aktivity schopni hledat souvislosti člověka a přírody, závislosti na přírodních zdrojích.
Průběh projektu
13.–18. 7. 2014 se v pravěké osadě u Vyšného Kubína sešli čeští i slovenští účastníci workshopu Jak se žilo v pravěku. Akce byla zrealizována s podporou fondu mikroprojektů, jehož správcem je Region Bílé Karpaty.
Účastníky workshopu byla mládež od 12 do 16 let. Organizátory a lektory byli pracovníci Lipky a slovenské neziskové organizace IPEA.
Na začátku akce se všichni během různých her seznámili a také zapátrali ve svých znalostech, aby si usadili na časovou osu období, kterému se v následujícím týdnu budou experimentálně věnovat, a to pravěku. Konkrétně době bronzové a železné.
V průběhu týdne se účastníci ponořili do činností pravěkých lidí. Experimentovali s konkrétními aktivitami, jako jsou oprava pravěkého obydlí, vaření, výroba šperků, stavba milíře na výrobu dřevěného uhlí, odlévání bronzu nebo tkaní s ovčí vlnou.
Účastníkům byla každý den nabídnuta další nová činnost, přičemž měli možnost vracet se i k činnostem předcházejícím. Každý si tak mohl najít to, co ho nejvíce oslovilo, a v tom se zdokonalovat. Všichni oceňovali možnost zapojení několika externích lektorů, slovenských odborníků.
Při společné práci, např. u přípravy hlíny a slámy na stěny obydlí, se účastníci více poznávali a naučili se spolupracovat. Užili si také mnoho legrace při aktivizujících hrách a při společných česko-slovenských diskusích.
Některé z experimentálních technik na sebe přímo navazovaly, např. uhlí a bronz. Na začátku týdne bylo třeba vyrobit malý dřevěný milíř, zapálit ho a v průběhu týdne utěsňovat tak, abychom z něj mohli koncem týdne vybrat dřevěné uhlí, které bylo nutné k tavení bronzu a jeho odlévání do kamenných forem neboli kadlubů.
Velký úspěch u účastníků mělo vaření. Jídlo jsme připravovali různě – pomocí žhavých kamenů a jámy, dále pomocí jílu, ale i malé hliněné pícky. K dochucování pokrmů jsme využívali bylinky z místní bylinkové zahrádky.
Trpělivost si všichni trénovali při výrobě kamenných nástrojů, kdy brousili kousek kamene o pískovec až na požadovaný tvar mnoho hodin. Na trpělivost byla náročná také práce s parohem.
Hlavně pro české účastníky byl přínosný i výlet na Tupou skálu, ze které byl rozhled do všech stran na okolní pohoří. Slováci nás s nimi seznámili a nalákali nás k jejich dalšímu poznávání.
Večerní programy byly motivovány pátráním po pozůstalosti skutečného místního archeologa Pavla Čaploviče. Mezinárodní týmy navštěvovaly každý večer „archiv s podivínem archivářem“, kde nalézaly indicie k závěrečné cestě vedoucí k místu uschování odkazu Čaploviče. Tento závěrečný dopis některé z účastníků velmi oslovil, protože měl přesah i do jejich současného života.
Ze závěrečných zpětných vazeb víme, že účastníci byli nadšení formou i obsahem workshopu. Díky konkrétním činnostem, které jsme společně realizovali, si dokáží více představit život pravěkých lidí. Večerní řízené diskuse je zase posunuly k pochopení vztahu člověka a přírody v kontextu historie i člověka současného. A díky celé akci byla navázána nová přátelství. Příště by však někteří uvítali možnost spát pod širákem a lepší stravování, například formou vlastního vaření.
Reakce účastníků:
„ Nejvíc jsem si užila vaření a pečení na ohni a vlastně vše.“
„ Večerní program byl podle mě dobře vymyšlený a bavilo mě vymýšlení těch večerníčků a to, že jsme byli na skupinky se Slovákama. Program byl suprově vymyšlený a všechno bylo dobře a v klidu.“
„ Na akci se povedl program, počasí, účastníci, lektoři i ubytování.“
„ Nejvíc jsem si užila program v osadě i večerní program.“
„ Povedly se aktivity během dne, provaz z trávy, čtení i výlet na Tupou skálu.“