Mám elektřinu ze Slunce
Opravdu máme na Kamenné fotovoltaickou elektrárnu? Uprostřed městské zástavby?
Ano, tato budova má na střeše 20 kusů fotovoltaických panelů o celkovém instalovaném výkonu téměř 8 kWp. Není to moc, ale dokážeme díky tomu výrazně snížit spotřebu elektřiny z rozvodné sítě, v létě až o tři čtvrtiny. Jsme za to rádi nejen kvůli ušetřeným penězům, ale hlavně kvůli ušetřenému uhlíku, který se kvůli tomu nemusel vypustit do ovzduší.
Elektřina v běžné síti v ČR je stále téměr z poloviny vyráběna z uhlí, a je tak značně “špinavá”. Na jižní Moravě si to tolik neuvědomujeme, protože většina těchto elektráren leží v severních Čechách. Uhlí ale patří bez diskuze k emisně nejšpinavějším zdrojům, a nejen to, taky ke zdrojům nejvíce nebezpečným pro lidské zdraví.
Jak FVE na Kamenné funguje?
Je to jednoduché, tak jako u ostatních fotovoltaických elektráren – v okamžiku, kdy slunce svítí nebo je lehce pod mrakem, tak vyrábíme elektřinu. Tu používáme pro aktuální spotřebu a přebytek ukládáme do baterie, která je umístěna v suterénu budovy. V okamžiku naplnění baterie dochází k výstupu elektřiny mimo naši vnitřní síť a my ji posíláme do veřejné sítě. To se bude dít zejména v letních měsících.
Snížili jsme tak naši spotřebovanou energii ze sítě a naopak jsme si díky FVE vyrobili svoji vlastní zelenou energii ze slunce! Svoji úsporu a spotřebu můžeme v reálném čase sledovat v rámci aplikace, která je propojena s bateriovým úložištěm.
Energetika je poměrově jeden z nějvětších sektorů, který vypouští CO2 do ovzduší a proto je důležité přecházet na zelené zdroje energie.
Nejčastější fámy spojené s fotovoltaikou
Samozřejmě, ani fotovoltaika není zcela “čistý” zdroj. Ve srovnání s neobnovitelnými fosilními zdroji ale vychází výrazně lépe! Možná jste ale o ní slyšeli některé fámy – podívejme se na tři nejznámější:
PRVNÍ FÁMA
"Fotovoltaika se nedá recyklovat, a je plná jedovatých kovů pochybného původu."
Není to pravda. Hlavní složkou fotovoltaického panelu jsou fotovoltaické články, které obsahují polovodičový materiál – křemík (ten je hlavní složkou většiny běžných hornin, křemičitanů). Sluneční záření interaguje s touto tenkou vrstvičkou křemíku a uvolňuje z něj elektrony, což generuje elektrický proud. Materiálově je panel složen hlavně z tvrzeného skla (70%), zbytek pak tvoří kromě křemíku hliník, plasty a určitý podíl mědi a stříbra tak, jako jinde v elektronice. Kromě plastů se prakticky všechny tyto složky panelu dají recyklovat (cca 90% hmotnosti panelu). Životnost panelů je kolem 30 let a reyklace panelů je už dnes stanovena zákonem, výrobci za ni už dnes odvádí poplatky. Problém s jedovatými kovy a jejich těžbou se obvykle týká baterií, nikoli samotné fotovoltaiky.
DRUHÁ FÁMA
"Fotovoltaika se prý nedá hasit a je tedy velmi nebezpečná!"
Tak to není. Samotné panely nehoří, problémem je procházející proud, který je třeba před hašením požáru odpojit od sítě – hasiči by proto měli vědět, že na dané střeše je instalovaná fotovoltaika. Při správné instalaci a pravidelné údržbě ale není riziko požáru větší než u běžného domu. Jen je důležité svěřit instalaci i údržbu do rukou někomu, kdo tomu rozumí.
TŘETÍ FÁMA
"Solární panely fungují jenom, když je hezké slunečné počasí."
Ne. Panely jsou schopny energii generovat i v případě rozptýleného světla, tedy když je slunce za mraky nebo i když prší, ale toto množství je výrazně menší. Naopak nevadí jim mráz – v mrazivé, ale slunečné dny můžeme získat srovnatelné množství energie jako při letní výhni.
