Potraviny nesyslíme!

Nakupujeme jen to množství potravin, které uvaříme a sníme a šetříme tak nejen své peněženky, ale i přírodní zdroje.

V současnosti se třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě vyhodí nebo znehodnotí. Pro představu se jedná o tak velké množství jídla, které kdyby bylo zachráněno, nasytilo by asi tři miliardy lidí. Na jeho produkci je přitom využíváno obrovské množství přírodních zdrojů. Až 28 % zemědělské půdy a 21 % sladké vody se využije na jídlo, které končí v koši. Toto množství vyhozeného jídla je zároveň celosvětově odpovědné za 8 % emisí skleníkových plynů. Omezení plýtvání potravinami tak pomáhá zmírnit změny klimatu a šetřit naše přírodní zdroje. 

Velký podíl na plýtvání potravinami přitom mají i běžné domácnosti. V Evropské unii připadá na jednoho člověka 127 kg potravinového odpadu za rok a za 55 % jsou zodpovědné domácnosti. Zbylých 18 % se vyhodí při výrobě a zpracování, 11 % má na svědomí primární produkce, 9 % veřejné stravování a 7 % vyplýtvají maloobchody.

V České republice podle výzkumu MENDELU připadá průměrně na člověka 33 kg vyhozeného jídla, které by se ještě dalo sníst a potraviny průměrně tvoří 30 % celkového odpadu z domácností. Podle kvalifikovaného odhadu tak vyhodí každý z nás ročně jídlo v hodnotě 3519 Kč. Pečlivým zvažováním našich nákupů a předcházením plýtvání potravinami tedy můžeme ušetřit přírodu, finance i náš čas.

Biokompost

Při kompostování bioodpadu vzniká kompost, který je neocenitelnou surovinou pro všechny pěstitele a zahrádkáře. Kompost zlepšuje kvalitu půdy, jelikož v ní pomáhá zadržovat vodu i živiny, zvyšuje její kyprost a soudržnost a optimalizuje skladbu mikrobů. Díky tomu značně snižuje riziko půdní eroze, pomáhá zadržovat vodu v krajině a posiluje i růst a zdraví pěstovaných rostlin. Bioodpad je tedy cenná surovina, která se kompostováním mění na opravdový poklad. Běžně ale bioodpad zaplňuje asi 42 % našich popelnic a cestuje tak zbytečně se směsným odpadem do spalovny, kde zpomaluje hoření, nebo putuje na skládku, kde se stává zdrojem skleníkových plynů a nebezpečných výluhů. Dává vám také větší smysl bioodpad kompostovat?

Jak na kompostování v bytě, v domě, ve městě či na vesnici

Kompostovat může každý, ať už doma v bytě nebo na zahradě. Stačí přitom dodržovat jednoduchá pravidla.

Důležitá je vhodná skladba a složení materiálu, který se na kompost dává, je potřeba materiály míchat tak, abychom podpořili správný poměr uhlíku a dusíku.

Uhlíkaté materiály jsou suché, dřevnaté, hnědé (např. piliny, dřevní štěpka, větvičky, ruličky od toaletního papíru), dusíkaté materiály jsou naopak ty šťavnaté, zelené, čerstvé (např. posekaná tráva, slupky od ovoce a zeleniny). Doporučuje se míchat “tři díly hnědého na jeden díl zeleného”, čímž bychom měli přirozeně dosáhnout i optimální vlhkosti. Kompostování je aerobní proces, a tak je potřeba zajistit přísun kyslíku. Ideální je tedy kompost alespoň 2x za rok na jaře a na podzim přeházet. Při kompostování se materiál navíc činností mikroorganismů zahřívá a hygienizuje a dochází tak k zahubení semínek nevítaných plevelů.