Jádrem kompozice jsou malby rozmanitých kamenů vytvářející spolu vzestupný pás. V dolní části dominuje kámen věnovaný zakladateli české ekopedagogiky prachatickému učiteli Aleši Záveskému. Tak jako z vrstev hornin můžeme číst záznamy okamžiků dávných krajin, zde nalezneme ve včelím vosku fragmenty textů a rukopisů z kroniky první školní rezervace založené u Prachatic. 

Napravo od „Záveského kamene“ je hliněný reliéf věnovaný Červenému vrchu na jehož úpatí se zde nacházíme. Před více než třemisty milióny lety tudy prařeka unášela křemitý písek a valouny pocházející odkudsi z nepojmenovaných horstev a ukládala je do mocného souvrství. Uplynulo mnoho věků, než jiná řeka začala v těchto místech modelovat jako dlátem skulpturu nové krajiny. 

Nedaleko na Vídeňské ulici probíhal archeologický průzkum lokality. Pozemek bývalé školní zahrady vydal svědectví o životě lidí ve starší i mladší době kamenné a v ranném středověku. Keramické střepy, kousky kostí a červené hrudky ze stěn dávných pecí – nalezené poklady jsem ukryl pod vrstvou hlín v levé části obrazu. Škrábáním do zavadlé omítky byla v zápětí část předmětů odhalena.

Pestrý kámen nahoře podobný třeba jaspisu je malou ukázkou škály barevných hlinek nalézaných ve staré pískovně u Rudic severně od Brna. Hlinky jsou nanášeny bez příměsí v tenké vrstvičce na hliněný podklad základní omítky.

Na obraze jsou do čerstvé omítky otisknuty grafitem patinované listy kosatce bahenního. Výše najdete otisk kapradiny pigmentované okrovým jílem. Hlína na zdi je obarvena dočerna  prachem z břidlice a uhlí. Vlevo od kapradiny je malý kámen z vosku a šupin slídy. Leskne se tak jako mnoho prastarých hornin přeměněných žárem a tlakem působícím v zemské kůře. 

Hlína pochází ze základů mého domu. Z bývalých rudních dolů ve Zlatých Horách pochází rezavý pigment i kousek zlatonosné rudy, která je přimíchána do reliéfu dalšího kamene. Viditelná „zlatá zrnka“ jsou kousky včelího vosku pozlacené plátkovým ryzím zlatem.